O nás

Důchody

Důchody – starobní a invalidní

Starobní důchod

Na starobní důchod má azylant nebo cizinec s TP nárok jen tehdy, jestliže získal v ČR potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného důchodového věku ( případně pokud má ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení se zemí původu žadatele). Důchodový věk lze zjistit zadáním data narození na stránkách www.mpsv.cz/důchodové pojištění/kalkulačky. Zároveň lze zjistit i stanovený počet odpracovaných let.
Věková hranice je rozdílná u mužů a žen, +-60 let, do doby pojištění se započítávají v určitých situacích také tzv. náhradní doby, mimo jiné také soustavná příprava na povolání, období péče o osobu částečně nebo úplně bezmocnou, péče o dítě apod. Žádost se podává osobně, přes Českou správu sociálního zabezpečení dle místa trvalého bydliště žádající osoby. Veškeré podrobnosti postupu jsou na www.cssz.cz


Stává se, že cizinci v ČR nemohou potřebnou délku pojištění doložit, protože na našem území jsou kratší dobu a potřebnou dobu neodpracovali. Pak mají ještě možnost doložit potřebnou dobu odpracování (účasti na důchodovém pojištění) v jiném státě, avšak je nutné, aby s tímto státem měla ČR smlouvu. Zda má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení s danou zemí zjistíte na www.mpsv.cz/důchodové pojištění. Pokud cizinci pracovali v jiných zemích, se kterými nemá ČR smlouvu a  neodpracovali v ČR stanovený počet let, není možné získat nárok na starobní důchod. V takovém případě jsou cizinci odkázáni, v případě nezaopatřenosti, na sociální dávky, do 67 let musí také zůstat v evidenci ÚP. Mohou v případě zhoršeného zdravotního stavu zakládajícího nárok na invaliditu, požádat při splnění podmínek odpracování stanovených let, žádat o invalidní důchod (do 65 let věku).


Další možností, jak mít v ČR vyplácen starobní důchod, je převod důchodu z jiné země. Tedy, cizinec zde získal TP v době, kdy mu již v jiné zemi vznikl nárok na starobní důchod a byl mu vyplácen. Pak, opět v případě, že s danou zemí máme uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení, je možný převod důchodu do ČR. Opět to provádí ČSSZ, která vše vyjedná s kompetentním orgánem v dané zemi. Háček je tentokrát v tom, že výše důchodu se pouze přepočítává na české koruny, tedy může být směšně malá. Pokud tedy pobírá Ukrajinec ukrajinský důchod v ČR, jeho výše je na české poměry nedostatečná.
Jste-li občan pracující v různých zemích EU, počet odpracovaných let se Vám z jednotlivých zemí sčítá. Uplatnit nárok na starobní důchod můžete v zemi svého trvalého pobytu nebo v zemi kde jste pracoval v posledním období před žádostí o důchod a chcete v této zemi setrvat. Dle země, kde žádáte o důchod je odvislý i příslušný Váš důchodový věk  (v jednotlivých zemích EU se liší). Výpočet důchodu je tzv. dílčí, je stanovena ideální výše důchodu (vypočítaná v zemi kde žádost podáváte), ale tato země Vám bude vyplácet jen podíl z odpracovaných let, zbytek budou doplácet další země, kde jste pracoval a odváděl pojištění, ale až v době, kdy na základě předpisu země dosáhnete věku odchodu do důchodu. Více k tématice ochodu do důchodu na:  http://europa.eu/youreurope/citizens/work/abroad/index_cs.htm

Váš nárok na starobní dávky, jestliže se pohybujete na území Evropy“ – kapitola v brožuře Evropské komise Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení, http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20security%20rights%20in%20Czech%20Republic_cs.pdf
Důchodů se často týkají mezinárodní smlouvy, které jsou uzavřeny s různými státy (t.č. ne s Ruskem) – sčítají se doby pojištění, lze transferovat výplatu,....viz Kropáčová – zápisy a prezentace, publikace.
 

Invalidita a invalidní důchod

Bez ohledu na to, zda má azylant či cizinec s TP nárok na invalidní důchod, může mu být přiznána invalidita, změněná pracovní schopnost či určen stupeň závislosti na jiné osobě.

Znevýhodnění v důsledku zdraví
Nově tuto oblast postihuje Zákon o sociálních službách, který stanoví, kdy se osoba považuje za závislou na pomoci jiné osoby, určuje také 4 stupně závislosti. Stupně závislosti se liší podle toho, kolik každodenních úkonů je osoba schopná zvládat sama, od nejnižší závislosti (stupni I) do závislosti úplné (stupeň IV). Míru závislosti budou posuzovat posudkoví lékaři. Dle stupně závislosti jsou stanoveny částky, které budou každému jednotlivci vypláceny jako příspěvek sociální péče, ze kterého si každý může hradit služby dle svého výběru.

Uznání invalidity
Invaliditu a změněnou pracovní schopnost mohou uznat posudkoví lékaři OSSZ. Ti tak učiní na základě posudků specializovaných lékařů a vyšetření. Klient se tedy obrátí na svého praktického lékaře, který mu vydá doporučení na specializované vyšetření (oční, ortoped, psycholog, psychiatr apod.), který vyšetření provede a sepíše o něm zprávu. S takovou zprávou je možné se obrátit na posudkovou komisi, respektive na OSSZ, která si případně další vyšetření dožádá, či rovnou rozhodne. Posudková komise může určit stupeň znevýhodnění a určit tak, že se klient stává držitelem průkazu TP  - (1. stupeň), ZTP (2. stupeň) nebo ZTP/P (s doprovodem). Z držení průkazu mohou vyplývat různé slevy např. na jízdné, nárok na bezplatné, pojišťovnou hrazené služby (např. vybavení vozíčkem aj. podle typu postižení). Pokud jde o držitele průkazu ZTP/P tam se různé úlevy mohou týkat i pečující osoby. Invalidita je uznaná jako nezvratná nebo vratná, tedy zda bude probíhat přezkum, či je to definitivně. Přezkum může a nemusí v budoucnu probíhat.

Invalidní důchod
Nárok na invalidní důchod vzniká vždy pouze v souvislosti s předchozím bodem, tedy uznáním invalidity. Kromě výše popsaného uznání na základě žádosti klienta, je možné uznání invalidity po ročním trvání pracovní neschopnosti (zkoumá se, zda se jedná o invaliditu) či v případě pracovního úrazu.
V případě pracovního úrazu vzniká nárok na invalidní důchod všem, občanům ČR i cizincům s uděleným azylem či TP bez ohledu na to, zda dosáhli v ČR potřebné délky pojištění.

Nárok na částečný či plně invalidní důchod mají osoby, které:
- mají uznanou invaliditu (viz předchozí bod)
- splnili potřebnou délku pojištění

Potřebná délka pojištění se mění s dosaženým věkem:

- pojištěnec do 20 let méně než jeden  rok
- pojištěnec od 20 let do 22 let jeden rok
- pojištěnec  od 22 let do 24 let dva roky
- pojištěnec od 24 let do 26  let tři roky
- pojištěnec od 26 let do 28 let čtyři roky
- pojištěnec nad 28 let pět roků

Do doby pojištění se započítává mimo jiné také soustavná příprava na povolání, období péče o osobu částečně nebo úplně bezmocnou, péče o dítě apod.

Prosinec 2018 »
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Facebook    

Facebook Facebook Kurzů češtiny CIC
 


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.